Nichts ist fur dich....Nichts war fur dich .... nichts bleib fur dich... fur immer!...

Rammstein Interview - Patrioti Rammstein

28. srpna 2008 v 19:47 | Agnesh |  Rammstein

Magazín Gothic - Patrioti Rammstein



Rammstein mohou být s čistým svědomím označováni za celosvětově nejúspěšnější skupinu. Nepřetržitě vyprodané turné, rozšiřující se okruh fanoušků po celém světě a jen rok po úspěšné dlouhohrající desce "Reise, Reise" už na startovní čáře stojí nové album "Rosenrot". Gothic mluvil s Paulem Landersem o novém albu, radosti z provokování a zdravém sebecítění.

U Rammstein vyniká zvláštní vstřícnost ke spolupráci. U vás nikdo nestojí v popředí a nikdo v pozadí. V čem to spočívá?
Jsou různé formy hudebních vedoucích. Jsou kapely, kde je jeden šéf, jako například NINE INCH NAILS. Pak jsou taky dva šéfové, jako u BEATLES, a třetí pořád brečí, protože nemůže spolupracovat. Pak se vyskytují tria a všechny další formy diktatury a demokracie. U nás to chodí takhle: Je nás šest dohlížejících poradců a kdo křičí nejhlasitěji a nejlíp argumentuje, vyhrává. Bylo to tak od začátku. Vždycky je to nejlepší, když je přítomno všech šest.
Používám pro to rád následující metaforu. Máš šest zkumavek. Ty převrhneš do nějaké nádoby a při poslední kapalině se to rozzáří. Přitom není důležité, jestli je tam jen jedna kapka, nebo půl zkumavky. Podíl není důležitý. V popředí stojí pospolitost.

Když si člověk poslechne nové album "Rosenrot", kde najde jasně další rozvoj?
To se může točit a obracet jak chce, ale prostě tu žádný není! Většina písní vznikala ve stejnou dobu jako předcházející "Reise, Reise". Mělo by se to brát jako jakési dvojité album, co bylo vydáno v časovém posunu.

Proč ale tedy vyšlo teprve o rok později?
Pro to můžu vyjmenovat víc důvodů. Za prvé tehdy nebyly některé písně ještě úplně hotové. Druhým důvodem je to, že jsme teď odvedli svých pět alb a vyvázali jsme se tak z naší smlouvy na desky. To pro nás bylo velmi důležité, protože si teď můžeme konečně vydechnout a můžeme všechno sjednat úplně nově. Nové kolo, nové štěstí.

Proto tedy tak krátká doba mezi daty vydání "Reise, Reise" a "Rosenrot"?
Přesně! Šest písní bylo připraveno už na "Reise, Reise". U nich tedy není žádný hudební pokrok nebo další rozvoj. Mezitím jsme našli odvahu zkoušet. Když má člověk úspěch, myslí si, že taky musí víc vyzkoušet. Například u písně "Los" jsme poprvé zjistili, že to jde taky bez zkreslených kytar. Měli jsme velkou radost, když jsme viděli, že to může klapnout i takhle.

Název "Rosenrot" zní velmi lyricky. Co vás k němu motivovalo?
"Rosenrot" připadal v úvahu jako název už pro album "Reise, Reise", pak jsme měli "rot" a nakonec se prosadilo "Reise, Reise", i když mně se tenhle název vůbec nezamlouval. Vůbec ti nedokážu říct proč. Ze začátku jsme chtěli nové album pojmenovat "Reise, Reise 2". Pak jsme si ještě poslechli jednotlivé písně a nakonec jsme se rozhodli pro "Rosenrot". Ten název se moc dobře hodí k tématu. Otevři se různým asociacím a naprosto přesně uhádneš povahu hudby, která je ještě pořád velmi lyrická.

Na novém albu se jako hlavní téma ve vašich textech obnovil oheň. Ale obal k něčemu takovému stojí v jasném kontrastu. Loď, zamrzlá v ledu, tmavé, chladné barvy v pozadí. Je tohle ještě pospolitost?br>
Ano a ne! Původní nápad byl ten, že když mělo "Reise, Reise" červený obal, musí další album představovat pravý opak. Protiklad v tom měl být jasně patrný. Proč máme na obalu právě ledovec, to ti taky nemůžu říct. Prostě se nám ten obrázek líbil.

No ale pak jsem se svou interpretací úplně vedle.
Jaká by byla?
Protože je album částečně zřetelně spojeno s německou lyrikou, bylo mou první asociací, když jsem uviděl tu loď nesoucí jméno "Rosenrot", že se tím pokoušíte vyjádřit, že německá lyrika je v tuhle chvíli taky jakoby zamrzlá v ledu."
Tak bych to neřekl, ale myšlenka to není špatná. Právě proto se s takovými výroky rádi setkáváme. Všichni novináři na nás pořád chtějí vysvětlení našich textů, přitom jsou naše vysvětlení většinou mnohem nudnější než to, co vymyslí lidi.

Pojďme k jednotlivým písničkám. Vaším prvním singlem je skladba "Benzin". Proč jste se rozhodli pro tuhle píseň?
Vždycky rádi zkoušíme vzít jako první singl tvrdý song. V rádiu nás stejně pravděpodobně nikdy nebudou hrát a "Benzin" dobře odráží nové album. Pokládali jsme tenhle song za svěží a tvrdý, a tak jsme se pro něj rozhodli.

Bohužel ale musím říct, že mám dojem, že tenhle song působí relativně bez emocí a jiskra na mě úplně nepřeskočila.
Chybělo trochu času na vyzrání textu. Tahle písnička vznikla ve vteřině, ale právě tohle vytváří její svěží ráz. Je jasně jiná než mnoho dalších songů na albu, protože není tak slzavá a mnohoznačná jako spousta dalších písní.

Další váš song zachycuje tématiku homosexulity. "Mann gegen Mann" působí velice provokativně a jistě bude příčinou problémů, nebo ne?
Homosexualita je taky forma sexuality, s kterou jsme se zase rádi zabývali. Už dřív jsme totiž napsali několik písní o teplých, ale ty nebyly hudebně ještě tak dobré. Jak se zdá, někdo to špatně pochopí, to ale není náš problém.

Skladba "Rosenrot" působí jako nějaká Hommage dřívějších německých umělců. Souhlasil bys s tím?
Jestli to tak chceš vidět, ano! Dávám si pozor, abych příliš nevysvětloval. Lidi si pořád myslí, že máme vynikající fantazii. Přitom často v klipu vytvoříme ještě třetí dimenzi. Například u písně "Ohne Dich". Když člověk tu píseň slyší, vytuší téma vztahu mezi mužem a ženou. Ale v klipu jde spíš o pevné přátelství mezi muži. Když se nám podaří vytvořit k písni další úhel pohledu, aniž by ztratila na síle, je to podle mého názoru hodně dobré a dávám tomu 100 bodů.

Co když ale někteří lidé tak dalece nepřemýšlejí? Posouváte rádi lidi vašimi texty správným směrem?
To můžu těžko říct. Prostě provokujeme moc rádi. Když se lidi kvůli nám rozčilují, patří to prostě k nalézání dobra. Rádi si hrajeme s publikem a s kritiky.

Ale nevytváří i tohle úspěch Rammstein?
Bezpodmínečně. Podle mého názoru je úlohou umělce burcovat společnost. Umění musí věci měnit, útočit a být kontroversní, jinak se mine účinkem. Nemalujeme žádná zátiší se sedmikráskami, protože to nám nepřipadá dost zajímavé.

Kritiky dobře hodnocenou je píseň "Spring". Tento song zřetelně kritzuje senzacechtivost mnoha lidí. Pociťujete často něco takového?
No jasně, jinak bychom tu píseň nenapsali. Skutečně jsem už potkal někoho, kdo podobnou příhodu zažil. Člověk, který by si to někdy přiznal, že se mu líbí, když teče krev a střílí se. Je to vidět už při zprávách, kdy se člověk může vyžívat v neštěstí druhých. Člověk má něco takového přece rád, jenže si to prostě nepřizná. Každý jedinec má v sobě agresivitu nebo jakousi oplzlost. Ty jsou snad uspokojovány prostřednictvím médií, ale kdyby to televize nevysílala, pravděpodobně bychom zase zaváděli upalování čarodějnic nebo zápasy gladiátorů. Člověk něco takového potřebuje.

A když někdy kolikrát slyšíš, že nějakého mladistvého popadl amok a média pak šíří, že tihle mladí měli kazety jako Rammstein a Slipnot, jak reaguješ na taková klišé?
Na něco takového vůbec neodpovídám. Je legrační, že jsou ještě dneska lidi, kteří si tohle opravdu myslí. V takovém případě vždycky radši řeknu: "Další otázku, prosím." Když dostanu nějakou takovou otázku, najednou chápu, proč tak často nebýváme pochopeni.

Takže nejsem hned potencionální masový vrah, protože rád hraju na počítači 3D strílečky?
To je myšleno ve velké zkratce. Jsou země, kde žádné počítačové hry nejsou, takže by tam pak mělo být všechno v pořádku, nebo ne? Přitom jsem nedávno četl knihu o ženě, která vyrostla v jedné domorodé vesnici v pralese. Měli takové zvrhlé válečné rituály, že to bylo extrémní. Takže to není tak, že tam panuje klídek a všichni domorodci jsou šťastní a nosí ve vlasech kytičky. Vyskytují se tu kruté formy bojů. Myslím, že krutost člověka je v jeho přirozenosti. U někoho víc, u jiného míň, ale myslím, že něco z toho v sobě nese každý. Projevuje se to potom i tak, že člověk na počítači při střílečkách zabíjí lidi. Ale to považuju za lepší, než to všechno v sobě držet, protože v konečném efektu by to mohlo být hodně nebezpečné. Je to vidět při fotbale u hooligans. Ti se setkají s jinými hooligans a navzájem si rozbijou hubu. Jenže uvnitř své scény mají pravidla a když je poruší, musí toho nechat. Dřív tu byli rytíři, kteří z nudy napadli sousední stát. Na tom je přece vidět, že něco takového tu bylo už dávno. Někdy pak takoví lidé získají své povolání, mají rodinu a říkají: "Dřív jsem byl špatný!" Nebo dneska dělají muziku (smích).

Na novém albu najdeme "Te Quiero Puta", první píseň, kde Till zpívá španělsky. Jak na tenhle nápad přišel?
Mám-li být naprosto upřímný, nevím, o čem tady Till zpívá. Ale lidé, kteří mluví španělsky, mi pořád říkali, že tahle píseň se jistě nebude hrát v rádiu. Takže jsme tak dosáhli svého cíle. Dáváme pozor, aby to, co Till zpívá, hudebně dobře znělo. A tak Tilla napadlo napsat španělský text. Sedí to a co na tom teda záleží, že to nikdo z nás neuměl přeložit.

Píseň "Stirb nicht vor mir" je nádhernou baladou, která byla nahrána s hostující zpěvačkou. SHARLEEN SPITERI, zpěvačku kapely TEXAS, by u vás člověk sotva čekal.
Když se od nás něco neočekává, tak to už z principu pokládám za velice dobré. O tomhle songu jsme v kapele hodně debatovali. Na albu je píseň částečně v němčině, částečně v angličtině. Samozřejmě ještě existuje čistě německá a čistě anglická verze. Ty se snad jednou objeví na singlu.

Poslední song "Ein Lied" zní jako směs povídky na dobrou noc a hymny vás samotných a vašich fanoušků. Je moje domněnka správná?
Ano, proč ne? Když se na to díváš takhle, pak je to v pořádku.

Pryč od alba k dalším plánům. Co by ještě bylo utopickým přáním RAMMSTEIN?
Rádi bychom jednou hráli v nějakém hollywoodském filmu zlou partu. Německé násilnické typy nebo něco takového. To tam často rádi používají, protože co je německé, je tam absolutně zlé. Když už vůbec nevědí co dál, přijde něco německého (smích).

Když člověk uváží, že Rammstein je v současnosti nejúspěšnější německou kapelou: Co by se muselo stát, abyste vystupovali za Německo na Grand Prix de Eurovision?
No, těžko říct. Snad bysme museli hrát u THOMASE GOTTSCHALKA a to my neděláme. Když jsi slavný, jde pořád o jednu věc, a to kde jsou tvé hranice.
Jistě jsou takové castingové kapely, které tohle dělají, ale my to nemáme zapotřebí. Naší hranicí je televize. Dvakrát jsme to vyzkoušeli a probíhalo to tak příšerně, že už bychom to nikdy nechtěli udělat. Ostatně počítáme k tomu i talkshow. Nejsme rádi v televizi a taková udílení cen jako MTV-Adwards jsou absolutní výjimkou.

Poslední otázkou budu ještě jedou kritizovat: Německo platilo dlouho za zemi básníků a myslitelů. Co si dnes myslíš o téhle zemi?
Oh, dobrá otázka. Německo si ještě nenašlo samo k sobě zpáteční cestu a je ještě hodně zatížené válkou, protože ještě dlouho po ní bylo všechno špatné, co pocházelo z Německa. Pomalu by měl přijít čas, kdy se vůbec smí přemýšlet o tom, co vlastně Německo znamená a jakou pozici má v téhle zemi člověk. Lidi by se měli povzbuzovat k tomu, aby přemýšleli o tom, co se může udělat pro to, aby se člověk v téhle zemi cítil dobře. Myslím, že my jsme taky velkým přínosem k tomu, že je Německo zase trochu atraktivnější. Vždycky když jsem v zahraničí, slyším ve spojení s Německem: Mercedes, BMW a Rammstein.

To je velká čest.
Ano, absolutně. Ale každý může začít sám u sebe, i když to zní otřepaně. Je dobře, že se konečně zase objevilo zdravé sebecítění. Patriotismus byl dřív záležitostí levičáků a vytlačil hrdost na vlastní zemi. To nás bohužel trochu zdrželo a náš boj se vrací v tuhle chvíli trochu do směru levičáckého patriotismu, protože ten nepatří do nesprávných rukou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama